1. Občas se mi stane,
což mě vyvede vždy z míry,
když mi někdo řekne pane,
ač mám teprv dvacetčtyry,
to se asi něco děje,
to se asi něco mění,
když si zajdu na koleje,
už tam tolik známých není.

R: Jen ta Olomouc je stále stejná,
holubů se snáší hejna
nad radnicí, jež mi vzala
kamarády ztuhé v gala,
je stejnej pohled na dvojice
namačkané u Trojice,
jen vzpomínek je mnohem více
a příjemně bolí.

2. Občas se mi stane,
že se přistihnu, jak kráčím
po té cestě vyšlapané,
i když stále nevím za čím,
to se asi něco děje,
to se asi něco mění,
více zajímá mě kde je
ta, co zatím se mnou není.

R: Jen ta Olomouc je stále stejná...