1. Pod skálou, na níž stál Vyšehrad,
ku Praze valí se řeka,
já bych se zeptal jí tolikrát,
co na mě ve světě čeká.

Nikdy se ničeho nelekám,
třeba jsem na světě rád,
na břehu pod skanou poklekám,
D7 Ami D7 D7/5+
budu se pokorně ptát.

R: Vltavo, Vltavo voděnko hluboká,
pověz mi, co bude do dne a do roka,
pověz mi, co voda přinese,
pověz mi, co voda odnese?
Řekni mi, kolikrát země se otočí,
než zase hvězdička na nebi vyskočí,
kdy s nocí odejde ošklivý sen,
kdy se zas rozbřeskne den.

2. Vltava mlčí, nic neříká,
jen její vody se kalí
od jihu k severu pospíchá
kolem té vysoké skály.

Široce rozvírá ramena
Vltavy mohutný proud.
Skála je tvrdá a kamenná,
kdo by chtěl v světě s ní hnout?

R: Vltavo....