1. Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět.
A ona řekne mi: pěv-če,
kéž by vám bylo míň let.
R: Řeknu: c`est la vie, c`est la vie,
tímto končí bál, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy, la-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la.
2. Až jednou budu u konce mé písně
a ticho ovládne sál,
já z očí vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.
R:
3. Až jednou za noci nebo i za dne
srdce mé spomalí klus,
až náhle opona spadne,
až hudba dohraje blues.
R:
+ C`est la vie, c`est la vie,
la-la-la-la-lá, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-la.
