Capo 3
Nahoře svítil velkej vůz
a pole pokosená dokořán
voněla hlínou a ten mír jak dřív
vrátil mě náhle do těch dnů,
vrátil mě náhle do těch dnů.
Křížová cesta klikatá a prsty propletený v žáru tmy
vedly se s vírou, že nás nevidí
na louce u klád nikdo z lidí,
na louce u klád.
Zpívej, už slyším ten hlas,
tak důvěrnej, tak blízko a zas,
to se vrátí, když bejvá ti hůř,
když se svádí řeči ostrý jako nůž.
Zapálím svíce plamen můj a půjdu tiše starou silnicí,
najdu tě spát u křížků z kamení,
/: položím oheň na listí :/
Konečně s větrem usínám, přišel mě místo tebe obejmout,
rituál zněl a rýhou údolí
vracím se ránem za tebou,
to já se vracím.
Zpívej, už slyším ten hlas ...