Už se vracím do vinic pod Pálavou, smutek ztrácím, den je malou
oslavou,
v duši mír i ostny bodláků, ve čtyři ráno kouká slunce do mraků.
A to mám rád, když se noci mění v den vlhkou hlínu a kříž za
Mikulovem.
Můžu stát a křídla roztáhnout, zavřít oči, možná letět, možná plout.
R: A tak vítám léto, je tak blízko nás,
další nádherný lé-to je blízko mě i Vás.
Už s vracím a jdu horou vysokou ke svým štacím, letí kachny oblohou,
k jezerům, kde hoří láskou pár, a nebo k ohni, kde kluci mlátí do
kytar.
Malíř den počkal na vítr co vál a Liščí kopec už líp nenamaloval,
je tolik krás, co nejdou obejmout, zavřu oči, můžu letět, můžu
plout.
