Náhodou

1. Potloukám se bez cíle a nevím sám, najdu ty chvíle
opuštěný v šedých ulicích
Kytaru svou mám dávno rozladěnou se svou duší zaslepenou
si povídám

R: Jen jednou si tak vzít, co bylo dřív, co spláchl déšť
s podzimem neumřít a svůj úděl dopít to sám jsem nikdy neuměl

2. Ráno vytáhlo opratě rádio zpívalo v náladě
přede mnou se šklebí další den
S unuděnou tváří mě doprovází pracovní nostalgické září
zase dál
R:

3. Náhodou začíná pondělí náhodou nikdo nic nezmění
nezbude nám víc, než zas nic
Na kabát mně zlehka mrholí na křižovatkách semafory spí
tak jako dřív
R:

4. Kamelot prodává večerník na záskok, prý se mu syn žení
zaplatím, pomalu odcházím
Nikdo si mě vůbec nevšímá ani ta hezká blondýna
co stála opodál