Znám cestu tam, kde k nebi je blíž,
od dětství znám tu přísně tajnou skrýš,
kde plujou mraky a stín z duše padá,
tam láska nikdy neuvadá.
Vím, kdo má klíč od nebeských bran
a slouží výš, je jediný ten pán,
občas mi hrozí a ví, že má se mnou kříž,
zná cestu dlouhou k oblakům blíž.
Gmi7 C7(9) F(6) F(6)
Má ostříží zrak a laskavou tvář a z vrásek údolí
Fmi7 Bb7(9) Eb(6)
a v údolí z nebe prší velkej žal,
když na konci naší cesty rány přebolí,
tak svítí v dálce ráj.
Čekám na den, co osvobodí,
kdy nebe jak krém svůj konvoj vylodí,
nasednou vyvolení a podají dlaň
tomu, co hlídá nebeskou báň.
Má ostříží zrak a laskavou tvář ...
