1. Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas
vzdáš hold suchej švestce,

sem, do žáru skal, psa bys nevyhnal,
a tím spíš žádný jezdce,

ptáci ani "píp", i čtvernohej můj džíp
trávu přestal žrát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mně nezbejvá, než polku hrát.

R: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám,
zas to zrádný banjo šátkem utírám,
do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám,
radši bych ho vzal a do bazaru dal,
jenže pak bych tu zůstal sám.


2. Slunce pálí si dál jako horkej tál,
v prstech praskaj' klouby,
je-li pondělí nebo snad úterý,
jó, po tom je mně houby,
kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň
klidně zůstal spát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mně nezbejvá, než polku hrát.

R: