1. Krajina posedlá tmou, /krajina posedlá tmou,/
vzpomínky do sedla zvou, /vzpomínky do sedla zvou,/
nutí mě vrátit se tam, /nutí mě vrátit se tam,/
kde budu navěky sám, /kde budu navěky sám,/
kde místo úsměvů tvých čeká jen řada snů zlých,
a místo lásky nas dvou, /a místo lásky nás dvou,/
krajina posedlá tmou, /krajina posedlá tmou./


2. Když západ v očích mi plál,
s tebou jsem naposled stál,
i když jsi čekala víc,
přijel jsem tenkrát ti říct,
že mám tě na každý pád, jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál,
když západ v očích mi plál.


3. Proč jsem se vracel tak rád,
proč jsem měl touhu se smát,
když cestou řekli mi: Joe,
ta nikdy nebude tvou,
že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát,
proč jsem se vracel tak rád?