Vlaky co nikde nestaví
Interpret/autor: Jiří Štědroň, Jindřich Brabec
Dívám se na vlaky, které jezdí po svých kolejích
Dívám se, kolik už má zeměkoule prstenů.
Sever je nahoře a dole, zase jih,
Snad jednou dohoní můj hlas svou vlastní ozvěnu.
R: Mám rád vlaky, co někam jedou,
mám rád vlaky, co nikde nestaví,
Mám rád cesty, co někam vedou – uu uu,
a půjdu pořád dál,i když se mi mé nohy unaví.
Jsem topičem v tom vlaku, který nikdy nikde nestaví,
A pořád někam pospíchám a pořád nemám čas,
Neptej se mě proč to dělám, vzal jsem si do hlavy
Nesmím chvíli stát, abych snad něco nepropás – já….
R: Mám rád vlaky, co někam jedou,
Viděl jsem vrabčáka…. smrt jej míjela,
Byla to Edith Piaf, tiše jsem za ni šel,
Žádná její píseň - nebyla veselá
Přesto jsem byl šťastný - když jsem ji uslyšel - já....
R: Mám rád vlaky, co někam jedou,
Potkal jsem muže v dlouhé olověné zástěře,
Ptal jsem se, proč bydlí tam, kde ani chvíli, chvíli není klid,
A kde smrt každý den klepe, klepe na dveře.
Jenom se usmál a řek: „Jak Vám to mám vysvětlit - já......
R: Mám rád vlaky, co někam jedou,
