1. Ja su synek rodem, rodem z Moravy,
co mě tata poslal, poslal do Prahy.
Pravil:"Juro, už si, už si dospělé,
pozné Prahu, město veselé."
2. Co je to za divná, divná krajina,
že ju sem-tam brázdí, brázdí šalina.
Nemravným tu žijó, žijó životem
a k temu já nésu ochoten.
R: Pražáci snad ani nevijó,
v jaké hnusné diře bydlijó,
|: samá fligna só a šidijó, ach jó,
blbě mluvijó a burčák nepijó. :|
3. Už su z toho celé, celé zófalé,
jak só české vlaky, jak só pomalé.
Chtěl bych už byť zase, zase nazpátek
od těch tuzexovéch pozlátek.
4. Jak jen přindu domů, domů z Vinohrad,
pudu s tatou na náš, na náš vinohrad.
Neopustím rodnó, rodnó Moravu,
nésu přece padlé na hlavu!
