*: Onehdy pred spanim badal jsem, cim to je,
ze lidstvo nerado za pravdu do boje,
sam jsem byl svedomim napolo ohryzan,
ze nejsem husita anebo partyzan,
kdyz byla bezesna dvanacta hodina,
doslo mi, cim to je - ja nejsem hrdina,
ja totiz bojuju, ale jen daktylem,
a i to, po pravde receno, omylem.
1. Mi drazi pratele, mam vas tak malo,
vzdat se vas bez boje, to by tak hralo,
vy jste mi kormidly tou vodou kalnou,
kvuli vam povedu i bitvu marnou,
co bych to zdrzoval, ja vas mam rad,
az mi vsak ukazou ostnatej drat,
az mi vsak oznami naduty kreten,
ze budu zaziva do kola vpleten,
v tu ranu poslapu pratelsky cit
a reknu mu vsecko, co bude chtit.
2. Mi drazi rodice, vam za to vdecim,
ze jsem se z niceho zvolna stal necim,
vam jsem byl dvacet let pretezkym bremenem,
vy jste me po pravu rezali remenem,
co bych to zdrzoval, ja vas mam rad,
az mi vsak ukazou ostnatej drat,
az mi vsak ukazou spanelskou botu,
ani ne v krvi, jen v potuccich potu,
v tu ranu poslapu synovsky cit
a reknu jim vsecko, co budou chtit.
3. Lasko ma, trapim se, kdyz nejsme spolu,
vravoram, klopytam, chytam se stolu,
dusim se, vztekam se, zarlim a besnim,
nevidim, neslysim, nejim a nespim,
co bych to zdrzoval, ja te mam rad,
az mi vsak ukazou ostnatej drat,
az me vsak dostanou do sparu cvoci,
krvavi zastupci totalni moci,
v tu ranu poslapu nejhlubsi cit
a reknu jim vsecko, co budou chtit.
*: Zkratka: az jedenkrat obdrzim pozvani,
abysem ucinil uplne doznani,
kajicne nahlasim prislusnym usim
vsechno, co vim, i vse, co jen tusim,
doznam se, odvolam, slibim a vyzradim,
staci mi pohrozit zminenym naradim,
v tu ranu pospinim kazdicky vztah
a reknu jim vsechno - budu mit strach...
