1. Bez slunce den, jak když spánku chybí sen,
láska bez dotýkání.

Ptáci bez křídel jako děti bez svých her,
takhle smutné je na tebe čekání.

R: Marlén, ty jsi nejkrásnější z žen,
ty jsi holka, za kterou se chci i bít.
Marlén, stvořená snad z mořských pěn,
z vodních řas, z tepla slunce, z vůně lip.
Moje Marlén.

2. Jabloň bez plodů, jako pes bez zubů,
horečnaté blouznění.

Růže bez vůně, jako lesy bez tůně,
tak smutné je vždy s tebou loučení.

R: Marlén...

3. Oheň bez tepla jako lampa bez světla,
bez květů a bez slunce máj.

Ptáci bez křídel jako děti bez svých her,
to jsem já, když nevím kde tě mám.

R: Marlén...