1. Tam před zájezdní hospodou já vyslechnul jsem náhodou,
tu zprávu, kterou neznat bylo líp,
že blonďák z farmy ondatří, když chceš, tak že opatří,
ti celkem levně zachovalej džíp.
2. Já přes rodinný rozpory ze stolu vybral úspory
a mazal hned ten auťák okouknout,
mám totiž strach, že blonďáci - zvlášť vyčouhlí fešáci,
ti chtěj' člověka vždycky podfouknout.
3. Ten auťák byl však jak novej, zvuk motoru byl tutovej
tak jsem vlastnil zčistajasna džíp
když plácnul jsem si s blonďákem a zvedl prach za auťákem,
k domovu jsem vylít, jako šíp.
(Akordy jako 1.)
4. Ujel jsem sotva deset mil, když v tom mi motor vysadil,
no co vysadil - úplně mi chcíp!
já marně kolem rajtoval, já kopal do něj, startoval,
už nenaskočil, ta bestie, džíp.
R: No řeknu vám tlačil jsem ten starej krám,
až ucítil jsem sladkou vůni píp,
pak k pultu jsem se protlačil, za chvíli už jsem skotačil
a před lokálem nechal stát ten džíp.
(Akordy jako 1.)
5. Když vyšel jsem zas v páradě, no prostě v dobrý náladě,
tak do nádrže jsem dvě piva šplích
a než jsem se vám otočil motor džípu naskočil
a od těch dob mě ňák přešel smích.
(Akordy jako 3.)
6. Já nosil pivo v lavoru pro tuhle pivní potvoru,
jen když měl nádrž piva plnou jel,
benzín prudce odmítal, to se jak zvíře zazmítal,
jenom pípu za čerpadlo měl.
(Akordy jako 1.)
7. Jednou mě buděj farmáři, že mám prej prázdno v garáži,
že mi ten auťák asi někdo štíp,
já prolez všechny pivnice, co jsou u naší silnice,
však před žádnou se nemotal můj džíp.
R: No řeknu vám, dodnes silnej pocit mám,
že si prostě sám na pivo jel,
zahlíd ho parťák, jak směr vzal na plzeňskej pivovar
a od těch dob už jsem ho neviděl
Pomaloučku jel v ten směr
a od těch dob už jsem ho neviděl