Večírek

Na večírek sezvaných, hostů pár.
Ještě chvíli přemejšlej, jestli jít dál.

Na schodech si připálej, poslední cigaretu.
Rudou skvrnu uhladěj, si dámy na korzetu.
A v sále světlo zhasíná.
A nahá žena všechny zve:
"Jen pojďte dál."

Jen stěží dá se hnout, ve tmě jež úzkost šíří,
šílená je najednou, vřava a lidské činy.
Tvůj milenec se proměnil, v prase upocený,
přítel ten tě opustil, hosté jsou rozjařeni.
A slavnost se nám rozbíhá.
a nahá žena říká: "Tančit, tančit dál!"

Krapet je to jiný než,
když svítí denní světlo, dobro zlem a pravdou lež
a blízký srdce zebou. Cestu kterou přišli dnes,
si nikdo nepamatuje, jediný co zbývá jim,
je tančit do posledních sil.

A nahá žena jede rychle dál,
za chvíli začne někde jinde, další bál.