1. V mostecký ulici, každej den postála,
před krámkem vonícím, trálálala lalalála.
Vždycky si říkala, na moje soužení,
musí bejt koření, to vim, že mám ten lék na lásku brát.

R: Řekněte, míváte lék na bolest vezdejší?
Zda vůně mícháte, co touhu konejší?
Zač mi ho prodáte, najde-li se takový?
Zač mi ho prodáte, já ho musím mít.

2. Minulý pondělí a pak už nepřišel,
že cestu nenašel, trálálalalalála.
Že cestu nenašel, k našemu líbání,
zbylo jen zoufání, to vim, že mám ten lék na lásku brát.