1. Před sebou zákon a výpis z rejstříku,
za každou lásku záznam krví,
strohé, přísné, v soudním měřítku
ten poslední i ten prvý, tralalala hm hm.
2. Odshora dolů si je pročítám,
dlaně se mi trochu potí
představou trestu, který počítám:
vyjde mě na doživotí.
R: Už bych to neudělal, už jsem poučený,
hříchy mýho těla jsou dávno promlčený.
3. Kradli jsme spolu třešně v zahradě,
zrychlený tep a silný řeči,
na krku let šestnáct, mlíko na bradě,
první majetkový přečin, tralalala hm hm.
4. Za trikem jsem ti třešeň hledal,
spadla tam a já ji lovil honem,
ty dvě, co jsem našel, už jsem z rukou nedal,
rozdělil se se zákonem.
R:
5. K snídani slunce přímo z východu
řezané noční kocovinou,
narušil jsem tvou mravní výchovu,
tohle mi fakt neprominou, tralalala hm hm.
6. Viny mě asi sotva zprostí,
doufám, že aspoň znají míru
polehčujících okolností:
chodil jsem do Pionýru.
R:
7. Zpaměti znám už zákon trestní,
necpu si dýmku suchou natí,
vím, co se může a co nesmí
a že nejsme všichni svatí, tralalala hm hm.
8. Zamknou nám ruce, ale ústa ne,
ještě dnes večer spolu se zpijí,
právo ať dál si v knihách zůstane,
my jsme děti amnestií.
R: Tak jsem trestu ušel, už jsem poučený,
jen hříchy mojí duše, ty nejsou promlčený ...
