1. Dvacet chlapů zaplnilo staveništní boudu -
- účastníci školení o bezpečnosti práce,
na pořadu byla lekce o zásazích proudu,
též o první pomoci se technik zmínil krátce:
"Pamatujte, chlapi, když je někdo proudem zasažen,
nemůže se pustit zdroje a škubou s ním křeče,
proto ho přes ruce bouchnem, uchopíme za paže,
tím pádem se uvolní stisk, tady jsem to přečet'."
R: Cihla, fanka, týnka, hřebík do prkýnka
2. Náležitě poučeni rozchází se chlapi,
taky parťák Jouza, kterej do dvou metrů narost',
o vaťák si čistí ty svý mozolnatý tlapy,
na duši mu pokoj nedá jedna velká starost.
Myslí na to, že než z práce propustí ho píchačky,
čeká na něj, celkem vzato, ještě fůra dřiny,
nutno provést opravu té porouchané míchačky,
probíjí, tam někde bude vada elektřiny.
R:
3. Zatím v rohu staveniště, jen pár kroků odtud,
přidavači Hroudovi spad' do holínky křemen,
rozhodl se proto hnedle vyklepat si botu,
tož se opřel o míchačku, povolil si řemen.
Holínka se špatně zouvá, když je pod ní onuce,
obalenou bahnem zout ji není vůbec snadné,
na stavbě též taky bejvá zovák sotva po ruce,
a tak Hrouda nohou třás' a čekal, až mu spadne.
R:
4. Vtom se přihnal parťák Jouza a uviděl Hroudu,
jak se drží míchačku a třese se mu noha,
domyslel si, že tak jedná po zásahu proudu
a život mu zatraceně rychle bere roha.
Rozpomněl si na školení, na záchrannou zásadu,
bez váhání přes zápěstí udeřil ho prudce,
a že k tomu užil zrovna vod krumpáče násadu,
tím úderem přidavači zlomil vobě ruce.
R:
