Jsme hrstka vyprahlých bloudících duší
A potloukáme se Pouští beznaděje
Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
Putujeme obrovskou opuštěnou zemí
Občas upřeme svoje oči plný písku k obloze
Neslibuj déšť, prosím, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
Bože, tvé falešné sliby nám působí bolest
Pokud není naděje, neslibuj déšť
Neslibuj déšť, prosímtě, neslibuj déšť
Pokud není naděje, zapřísaháme tě, neslibuj déšť.
M.I., K. III, ž. VI, 120-131
