Nemůžeš ji vidět, chytit,
Ani slyšet, ani cítit,
Leží pod horou a za hvězdami
A vyplňuje prázdné jámy.
Je tu první - a znovu následuje,
Končí život, smích usmrcuje.
V tváři modré, oko září
Vstříc oku v zelené tváři
"Připadají stejné obě,"
první oko praví sobě.
"Jenže druhé z hloubky vzhlíží
na mne, oko v téhle výši."
Žere všechno, hltá celé světy,
Stromy, ptáky, zvířata i květy
Hryže železo, i ocel stráví
Na prach drtí tvrdé skály
Svrhne krále, města rozboří
Se zemí srovná všechna pohoří.
M.I., převzato, K. II, ž. VIII, verš 177-194
český překlad - Insania
