Cesta je u konce, křídla uhnívají
Pozdrav přicházející nový den
Teď umřely všechny tvé sny
Nevím, jak říct, jak moc jsem měl
Ten život rád
Zarůstám do ledu, můžu jen čekat
Nezkoušej křičet "Ne!", když přichází
Zima, vzpomeň si na své
Sto let staré dětství
Příroda tě volá a pláče
Chce tě zpět do svého lůna
Tak se připrav... konec je začátek
A pohřební buben mi zní nějak vesele...
Přeji ti dobrou noc,
Když zavíráš oči před sluncem
Přeji ti dobrou noc,
Když si tě příroda bere zpět
Přeji ti dobrou noc,
Když tě zase objímá stará dobrá země
Přeji ti dobrou noc,
Když tě tam všichni vítají.
M.I., K. II, ž. IV, verš 71-91
