1. Od loňskýho roku se můj soused
začal jaksi probouzet a vzpouzet,
zlobí se, že ani nyní jeho rodný Zvolen
nebyl naším hlavním městem zvolen,
prská, zvláště má-li v sobě deset českých piv,
a když chytne slinu, tak má na mě velký vplyv.
2. Na dveřích má divnou verzi kříže:
tři kopečky, celnici a mříže,
líbí se mu Dušan Grúň, má všechny jeho platne,
chroptí na nich mimořádně špatně,
vím o jeho zemi koneckonců jenom něco:
Beňovský, Štúr, Kňažko, Fero Mravec, Chrobák Vreco.
3. Tam na slovenské národní stráni
mají lesní párty pártyzáni,
skopčáci jsou v čudu, a tak sem-tam skolí skopce,
netroufnou si ovšem dolů z kopce,
tam prý řádí Jánošík a jeho lačné gangy
s otřepanou frází "Give me money - davaj děngi!"
4. Ve východní metropoli Poprad
lze se snadno neúspěšně poprat,
přes milión marek spolkne rekonstrukce Chopku,
národ chce mít svoji vlastní sopku,
v Piešťanoch ťa vylieči už socha muža s barlou,
má pery ako Mason a má profil ako Marlowe.
5. Zabývám se jejich dějepisem,
je v něm čierno nad jakýmsi Tisem,
už jsem viděl emigrovat politické mukly,
prosmykli se kluzce kolem Dukly,
praotec Čech znamená tu míň než ve�ký Inka,
uznávaný praSlovák je rumový praHlinka.
6. Přednedávnem vrátil mi můj soused
dve stá místo vypůjčených dvou set,
pak se zazdil ve svým bytě a už jsme s ním nehli,
v Berlíne vraj ponúkajú tehly,
už přestal být mým sousedem a já ho budu muset
oslovovat:"Jó napot kivánok, pán sused!"
