Spánek se do očí vkrádá
jistota je už tatam,
snad za to může ta tráva
nebo to vidím,
copak to spočítám.
Čas je jak spadaný listí
a rozum vítr už svál,
tak to se teď těžko zjistí,
bojím se bojím,
co bude asi dál.
R: Noc je dlouhá a den taky, vrať se zpátky, vrať se zpátky.
Snažím se nedělat chyby
a držím krok tak jak mám
Vím přesně co mi líbí
a s tím už vůbec,
vůbec nic neudělám.
Držím se tak trochu zpátky,
ale ruku na to teď tady dám,
jsme na to oba dva krátký
poslouchej přece, co ti teď povídám.
R: Noc je dlouhá...
