1. Byla to chvíle jak ze špatný filmový scény,
nedávno můj parťák s manželkou stál přede mnou,
netušil nikdo, že doba nás tak rychle změní,
tak oba jsme čekali, jestli už ledy se hnou.
2. Ledy co pokrejvaj společně prožitý roky,
ve skalách probdělý noci do mrazivejch rán,
dvojhlasy zpívaný písničkám do každý sloky,
já zpaměti žádnou z nich dneska už neuzpívám.
R: V hlavě mi zní písně nočních vlaků,
peřejí, ohňů a hor,
ze kterejch uprostřed obchoďáku
stává se smuteční chór.
3. Pronesem několik odřenejch šedivejch frází,
aspoň tak zarytým mlčením maličko hnem,
zradí nás oči a mě v zádech drobátko mrazí,
že všechny ty slova jen padaj na špinavou zem.
R: