Nesplněný den mi do pokory schází
přesvědčený vírou v pokání
do odpustků sáhl jsem jak chvilka zneuznání,
sám sobě věřit chtěl jsem pojednou
R: Odpusť, však ty víš, jen den mi k noci schází
jen důvod hledat víc teď chvíli jen
Z nesnází a dnů, kdy bolest duši zkazí
přestal jsem věřit chtít v tvé jméno jmen
Otevřu teď tvou, tvou knížku pravd a slibů
Kdybych jenom měl, měl sílu víc si vážit slov
O lásce a dnech tvých věčných požehnání
a že u mě si a já_ nevěřím v tvůj soud
R: 2x
+ Odpusť však ty víš
