1. Jak jsem šťastnej, jak se mám,
si někdy s chutí přečtu v novinách,
tak za padesát halírů mám možnost,
abych na pravdu si sáh'.

R: Žádný fámy, všechno jen akorát,
krásně, hezky, koho mám a nemám rád,
touhy, přání lidí můžu tu číst,

nač mám myslet, všechno mi podají,
nač co říkat, vše za mě říkají,
jen co s mozkem, pořád chce se do toho plíst.


2. A tak si někdy říkám,
na co tu svou hlavu vlastně mám,
vždyť na to jsou tu jiní,
co mi ukážou, v co věřit vlastně mám.
R: