1. Blíž a blíž mě vezou boty sváteční,
já do krajiny páteční chodím se tiše zouvat
v zatáčkách si nárazníky klinkají,
na botě přezky cinkají, se mnou se chodí toulat.
R: Až se zastaví vagóny houpavý,
vyplivnou na mez postavy loudavý, loudavý.
Já nevím kam bych jel, kdyby soboty nebyly,
ulicí bych šel a asi bych snil.
Nikdo se nikdy nedoví proč tulák v trávě spal
zrovna, když vítr kolem šel a hrál.

2. Loudavý jsou podvečerní návraty,
když člověk ví, že za vraty všední den si zas brouká.
Dávno vím, že cesty konec mívají,
kytary smutně zpívají, když daleko vlak houká.
R: Až se zastaví vagóny houpavý,
na perón vyplivnou postavy loudavý, loudavý.
My doufáme asi, že jednou se splete ten pán,
co do kotle hází a má okna dokořán
Veksl nám náhoda přehodí a vlak pojede dál
do krajiny bez dálnic a magistrál.