1. Jen Bůh ví co jim táhne hlavou klukům v zemích vzdálenejch
kouř dávnejch ohňů nad Sázavou na ně vůní mládí dejch
toulaví jsou ptáci toulavý ztrácejí se ze svejch hnízd
a kolem ohňů nad Sázavou přibejvá nám prázdnejch míst
R: To jenom na mapách jsou ohrady a každá země svoji čáru mívá
kluk toulavej má dávno jiný mapy jiný cesty jinak přečtený
když v noci telegraf babího léta svoje písně pro tuláky zpívá
přeletí všechny hranice a ploty rezavý ohrady drátěný
2. Ten kdo chce najít musí ztratit musí hledat kdo chce znát
jenom ten kdo se nesmí vrátit myslí denně na návrat
drátěný ohrady drátěný lidi dělí od lidí
když vracejí se domů ptáci kluci tajně závidí
3. Dál všichni tlačíme svý káry někdo málo někdo víc
a každej ze svý strany čáry koukáme se na měsíc
zelenej zvon lesů zelenej jednou řečí zazvoní
pod jednou oblohou se sejdem jeden oheň zavoní
