1. Měli jsme dva hrníčky, čtyři talíře
vyzdobené sluníčky přímo od malíře
Cukru na pět hromádek, čtyři knížky pohádek
dva prstýnky na splátky, prázdné přihrádky

Maloval jsi obrázky dlaní horkou od lásky
Chroupali jsme oblázky jako oplaky

R: Žádné auto v garáži, jenom pevná zem
Stávali jsme v pasáži frontu na podnájem
Chodili jsme do Šárky, kupovali polárky
šetřili jsme na dárky malé jako svět

Svoji lásku na klíčky zamkli jsme si za víčky
nosila jsem střevíčky sedm krásných let

2. Přešla léta talířků, přišlo stoupání
bylo více halířků, méně milování
učil jsi mě uhýbat, příliš často nelíbat
já jsem chtěla kolíbat, tys chtěl dobýt svět

Maloval jsi obrázky, krásně, ale bez lásky
bez pláče a nadsázky, studily jak led

R: Krásné auto v garáži, přepychový byt
dovolené na pláži, touha mít a dobýt
lůžko v bílém empíru, všechny šaty na míru
úspěch výšky Pamíru, dobře jíst a pít

V noci dlouhé čekání na něžnost a vyznání
Láska není k dostání, láska musí žít.

Rec: Já vím, teď mi řekneš, že se vůbec nic nezměnilo
že prostě přišlo to, co jsme si kdysi dávno vysnili
Ale to ne! Tohle jsme přece nechtěli!
Vždyť my vlastně tu naši lásku
den po dni prodáváme za úspěch
za nový koberec do předsíně
za novou značku auta
Za exotické diapozitivy naší báječné dovolené.

Proč mi někdy nekoupíš třeba polárku.

3. Nač je lásce velký sál, slavné mávání
Když nám v dlaních nezůstal klíček k milování
čím jsou šaty z brokátů proti vůni akátu
čím jsou barvy plakátů proti sněženkám

Maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky
Ať jsou radši oblázky z toho, co teď mám.

R: Ať si auto z garáží kdo chce odnese
Ať jsme místo na pláži v Šárce nebo v lese
Ať mám zase hrníčky vyzdobené sluníčky
Ať nás nesou koníčky, kam, to dobře víš

Ať se naše prstýnky nepřemění v vzpomínky
Ať máš v očích plamínky, když mně políbíš.