1. Ráno je smutné, jdu z práce domu
a jako dřív musím si říct:
to slunce se má, to nedělá nic,
jen bloumá po nebesích.

2. Dřu se na jiné a já trpím hlad,
mé děti, ty neznají smích.
To slunce se má, to nedělá nic,
jen bloumá po nebesích.

R: Můj Bože tam v nebi, vyslyš mé přání,
vždyť znáš můj veliký žal,
tak pošli ten oblak pro mně za svítání
a dej mi poznat ten ráj.

3. Zbav mě mých strastí a utiš můj pláč
a dej mi to, po čem toužím:
jak slunce se mít a nedělat nic,
jen bloumat po nebesích.