1. Mám za sebou spoustu krásných dní,
jenže co čas vzal, už nikdo nevrátí,
nevrátí z mládí smích, vůni kytek na stráních,
ani lákavých dálek volání
2. Tam, kde ráno slunce vychází,
tam, kde v noci hvězdy měsíc provází,
uprostřed stojím já, rukou z výšky zamávám,
až vás ranní slunce ze snů probudí
R: A tak tu stojím na vrcholku světa, pode mnou je zem zakletá
do mlhy a peřin z oblaků,
jarní vítr ve vlasech, krásou tají se mi dech,
stojím na vrcholku světa mý-ch dnů
3. Modré stužky řek v údolích,
všechny pouť svou končí v mořích vzdálených,
jenže já musím dál, proti proudu vstříc horám,
musím jít za hlasem zvonů vzdálených
4. Tam, kde ráno slunce vychází,
tam, kde v noci hvězdy měsíc provází,
uprostřed stojím já, rukou z výšky zamávám,
až vás ranní slunce ze snů probudí
R: A tak tu stojím na vrcholku světa, pode mnou je zem zakletá
do mlhy a peřin z oblaků,
jarní vítr ve vlasech, krásou tají se mi dech,
stojím na vrcholku světa mý-ch dnů
