Už se mi nechce věřit můj život nemá význam,
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla.
Nevím jestli tu mám brečet nebo se tomu smát,
ale každopádně nejsem pyšný na své hříchy
na vzpomínky v hlavě.
Čas nejde vrátit a tak se musím trápit a pak,
seberu papír jdu psát aspoň se vyzpovídat nemá cenu volat pomoc
Ležím na dvě oceánu se s vou potopenou lodí odjakživa zvyklý na tmu
ani nevíš jak mě to bolí rány už se nezahojí
Za své chyby už jsem pikal, proč jsem stále ve vězení.
Moje srdce ještě doutná chce minulost odpoutat chce
začít znova teďka ty ledovce zbourat,
a teďka každý bude koukat jak to váli tenhle bourák.
Jak že chutná mrtvých vzpoura že to de ikdyž jen doutná
šak jen věř si dej se do kupy ať už tě trápí cokoli,
nebe je taky tvoje nesundávej oči z oblohy.
Já nejsem dobrý člověk mám v sobě tolik zloby,
mám v sobě tolik nenávisti mám v sobě démony.
Nechci věřit
Můj život nemá význam,
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla
Už dávno jsem ztratil naději v sebe nevěřím,
posral jsem tolik věcí že sám nevím kam mám jít.
Už dávno mi zhořely křídla nemůžu lítat,
mám utlumený život můžu jenom vzpomínat.
Kde jsou ty časy když jsem žil bezstarostý život,
Každodení stresy provází mě černou tmou.
kolikrát řeknu miluju tě a není to tak,
lež je můj život život je moje pravda.
Procházím se městem osudu a nabízím se,
čekám na něho kdy příjde a už mě odvede.
Řekne mi Filipe ty už tady nemáš uděl pujdeš se mnou,
pro tebe už slunce nezapadne.
Nevěřím na lásku, nevěřím na šťastné konce,
Všechno dobré končí špatně všechno špatné dobře.
Píšu tuhle zpověď, snad mi odpustíš,
Moje hříchy a moje činy.
Už se mi nechce věřit můj život nemá význam,
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla.
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla.
Nevím jestli tu mám brečet nebo se tomu smát,
ale každopádně nejsem pyšný na své hříchy
na vzpomínky v hlavě.
Čas nejde vrátit a tak se musím trápit a pak,
seberu papír jdu psát aspoň se vyzpovídat nemá cenu volat pomoc
Ležím na dvě oceánu se s vou potopenou lodí odjakživa zvyklý na tmu
ani nevíš jak mě to bolí rány už se nezahojí
Za své chyby už jsem pikal, proč jsem stále ve vězení.
Moje srdce ještě doutná chce minulost odpoutat chce
začít znova teďka ty ledovce zbourat,
a teďka každý bude koukat jak to váli tenhle bourák.
Jak že chutná mrtvých vzpoura že to de ikdyž jen doutná
šak jen věř si dej se do kupy ať už tě trápí cokoli,
nebe je taky tvoje nesundávej oči z oblohy.
Já nejsem dobrý člověk mám v sobě tolik zloby,
mám v sobě tolik nenávisti mám v sobě démony.
Nechci věřit
Můj život nemá význam,
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla
Už dávno jsem ztratil naději v sebe nevěřím,
posral jsem tolik věcí že sám nevím kam mám jít.
Už dávno mi zhořely křídla nemůžu lítat,
mám utlumený život můžu jenom vzpomínat.
Kde jsou ty časy když jsem žil bezstarostý život,
Každodení stresy provází mě černou tmou.
kolikrát řeknu miluju tě a není to tak,
lež je můj život život je moje pravda.
Procházím se městem osudu a nabízím se,
čekám na něho kdy příjde a už mě odvede.
Řekne mi Filipe ty už tady nemáš uděl pujdeš se mnou,
pro tebe už slunce nezapadne.
Nevěřím na lásku, nevěřím na šťastné konce,
Všechno dobré končí špatně všechno špatné dobře.
Píšu tuhle zpověď, snad mi odpustíš,
Moje hříchy a moje činy.
Už se mi nechce věřit můj život nemá význam,
své chyby jsem vám přiznal.
Zapálili jste mi křídla,
co ještě chcete získat.
Jsem holý je mi zima venku prší,
a já zírám na své vyhořelé křídla.