1. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,
v zemi škvíry sluncem letním vyrytý,
a pod křížem u plotu trčí svíčka bez knotu
tady leží Johny kulkou zabitý.
R. Nad hrobem stojí dívka bílá,
jak ta svíčka, co už dávno nehoří,
kytku chvějící roku svírá
a pak ji tiše na hrob položí.

2. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylytá,
Johny smutný voči do tmy ubírá,
hledí slepě nahoru až k bílýmu mramoru,
kterej dveře k němu dolů zavírá.
Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá,
modlitbou pláč svůj provází,
a k poslednímu sbohem síly sbírá,
a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází.

3. Žlutá kytka usychá, váza napůl vylitá,
kroky mizí vítr bílej přízrak svál,
a pod křížem u plotu leží svíčka bez knotu
a i Johny, co tu dívku miloval.