1. Už v mládí jsem se různě toulal já boty měl z toulavejch blech
vodu jsem z klobouku žmoulal zmoklej jak rezavej plech.
Mnohé jsem ve světě poznal, tohle však povídám vám:
vzdor tuláckejm snům můj děravej dům je v nejhezčím místě, co znám.
2. Znám výšky, kde rytmus kroků zastaví vítr a mráz,
s vodopádem horských toků, co řítí se za skalní sráz.
Modrou šeď masivů skalních pod víčky častokrát mám,
vzdor těm masivům můj děravej dům je v nejhezčím místě, co znám.
3. Mě častokrát náručí drsnou kolébal i Otec vod
a dodnes nemůžu usnout, když spatřím na moři loď.
Ostrovy s zelení palem i mořskou sůl v očích mám,
vzdor těm ostrovům můj děravej dům je v nejhezčím místě, co znám.
4. Jak se tak táhly mé kroky, z mládence stával se muž
přelétly týdny a roky zpátky zas vítá mě buš.
Já prošel Západní pouští, přesto jsem nezůstal tam,
vzdor kráse těch dun můj děravej dům je v nejhezčím místě, co znám.
5. Tuláka cesta je dlouhá jen sedm divů má svět,
život je barevná šmouha, když se tak zadíváš zpět.
Stará stáj s větrným kolem, pod kterým sedávám sám,
když dám si pár piv tak je osmej div můj děravej dům, co tu mám.
