1. Vy jste byl první průvodce, co se mnou chodil stezkou Mohykánů,
po tajuplných ostrovech, kde patnáctiletých je říše kapitánů,
vy jste znal plachty škunerů, co brázdí moře, dokud vítr vane,
i sníh a led a bobří hráz, kde plání sviští trapperovy saně,
mokasínů stopy v písku nad jezerem, které od vás známe,
ty obrázky já dodnes vidím, díky za sny, mistře Buriane!
2. Jak dým se táhne z táborů, kde písek zlátne a ruch heren kypí,
opuštěnou prérií, kde zbyly kostry indiánských teepee,
vy jste znal ohně stopařů pod Bílou skálou, když noc k lesům
padá,
ty obrázky mi dodnes září, jako kdyby měly zlatý rám,
na stezky snů a rudých tváří já se zase nocí vydávám.
3. Stín eskymáckých kajaků, když navrací se z lovů k svému iglů,
i džungli dávných pralesů, kde svítí oči šavlozubých tygrů,
vy jste měl klíčky klukovství, co otvírají dobrodružná vrátka,
tak na loveckých výpravách jsme díky vám nepřicházeli zkrátka,
a život letí jako člun z březové kůry k ohni, který plane,
my stárnem, však sny nestárnou, tak díky za ně, mistře Buriane!
4. A tak si myslím, že vy pořád u věčného ohně někde v kruhu
sedíte a posloucháte příběhy svých malovaných druhů,
co mají čapky z kožešin a jejich oči ostře hledí do dálky
zpod pestrých čelenek pošitých barevnými korálky,
do jejich tichých vět koluje mezi vámi kalumet,
tak díky, mistře Buriane, díky za ten svět!
