1. Je smutný sám tábořit v pustým buši,
kde jen dingů skučení zní do uší,
však na tom se shodují všichni zdejší,
že bez piva šenk je to nejsmutnější.
2. Znám záplavy, bouře i požár v buši,
i hrůzy, co nechaj' ti stín na duši,
však na tom se shodují všichni zdejší,
nálevna bez piv je nejhrůznější.
3. Přijde honák a sotva se šine přes práh,
písek a slunce žár hrdlo mu stáh',
jeho úsměv se v nestvůrnej škleb promění,
když mu výčepní šeptne to nadělení.
4. Pak se připlouží tulák a není mu hej,
je prachem a mouchama voblepenej,
když se dozví, tak proklíná všechny zdejší,
že i v pekle jsou k pocestným zdvořilejší.
5. Náš kovář se šourá zas k chatrči svej,
je poprvé v žití komplet střízlivej,
žena šťastně naň hledí jak na zjevení,
on temně ucedí: pivo není!
6. Pes z hospody vyje a ježí svou srst,
jak každej ho načutne, když zjistí půst,
i já už se proklínám, že jsem sem lez',
v nálevně bez piv se bojí i pes.
7.=1.
