V dalekém Irsku žil mladík Bran, po otci rybářem byl,
Život na moři měl, lunou zrozen
Radostí jeho jen bída a hlad, osud s ním o život hrál,
Jemu nejbližší vzal pod černou zem
Za bájným ostrovem vydal se Bran pro sítě plné ryb
Utišit hlad milovaných
Bouřlivou nocí on s rybáři plul přes divý to oceán
Na pospas dán modlitbám svým
S divokým větrem bojoval Bran, i mocnou silou vln
Vyčerpaný, na kolenou
Zářivé jitro loď unáší dál, moře již klidně spí
Hladinu má zkrvavenou
U břehu ostrova vidím loď stát, sítě plné ryb
Stříbrný břeh, není to sen
Na přídi leží mladý Ir Bran, pomoci bližním chtěl
Pro konec svůj na moře šel
Na moře šel pro konec svůj...
