Pojď ještě jednou to chci zkusit,
Tvůj oheň je silnější než já.
V absintu jsou démanty noci
a z každé kapky prýští tma.

Tohle město mi připomíná hvězdu,
ticho a špína klíčí v nás.
Nasaď si trnovou korunu ze snů
a Bůh nás nemá rád a Bůh nás nemá rád.

Uhýbej, vrať se k nám,
schovej se v přítmí –to znáš.
Rozlámej hlavolam,
toužíš se vzít mi – co mi dáš?
Ta saň má tisíc tlam,
lovci jsou střídmí – vyjdou dráž.
Obrovský sebeklam
smíš do žil vlít mi.

Chceš střílet, tak pal,
jak u zdi bych stál.
Já už nemůžu dál
bez míst, kde bych lhal.

Prosím Tě, vzlykám, jak v starých sítích
tu ke dnu klesám, přemýšlím, že bych plách.
Chci utéct, vím kam, most pod sebou vznítím
a potom z dálky pošlu Ti jen svůj strach.

Anebo zruším předlouhou cestu
a vpustím světlo do myslí skrytých v tmách.
Lásko, už tuším jak se vyhnout trestu.
odhalím pravdu – vždyť Ty jsi slečna vrah!

Chceš …

Uhýbej, vrať se …

Chceš …