Člověk je jak den

1. Je bezvětří, je mír, snad možná ještě ano,
to jenom netopýr křídlem svým pohladil ráno,
on klikatý měl let a křídla tíhou ztuhlá,
přišel ti povědět, jak půlnoc světu uhla.
R: Že každý nový den jen z bolesti se rodí,
je ze tmy vymeten jak krysy z kýlu lodí
a vyčerpán jak step, když tma mu pustí žilou,
sám počítá svůj tep a krvácí pak bílou.
R: A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
aby mu z okna ven nevypadlo to ráno,
a člověk je jak den ...

2. A člověk je jak den, rve se pro své "ano",
aby mu z okna ven nevypadlo to ráno ...