Tíseň z minulejch dní
Dýchá, je slyšet za zdí
Vnímá, dělá že spí
a ze snů který sváděj se probouzí
Píseň, v hlavě mu zní
loučí se s příčetností
Svíjí se nenávistí
ale ví že v tu chvíli je v bezpečí
a že zítřek mu sílu už nezvětší
a že výhrou ten zápas neskončí
Spoutej mě, já neumím žít sám
spoutej mě na lůžku ze střepin
rány si sám rozdírám
Spoutej mě, já neumím žít sám
spoutej mě, železo do slabin
vrážej, rád ochutnám
Válčí o zbytek sil
Prýští, dehet ze žil
lízá, aby si ho smyl
nemá vůli se vzpírat tak odstoupil
další zápas se s rámusem přiblížil
Spoutej mě, já neumím žít sám
spoutej mě na lůžku ze střepin
rány si sám rozdírám
Spoutej mě, já neumím žít sám
spoutej mě, železo do slabin
vrážej, rád ochutnám
Bůh se už smíchy tříská
svůj harém roztančí
Zrůd na mě seslal zástup
Snům věřit nestačí
