1. Slunce už se za obzor sklání,
proč ještě chvíli nezůstane,
přiletěl motýl, sedí mi v dlani,
odkudpak jste přiletěl, pane?
2. Kukačka kuká na vysokém stromě,
počítej, prosím, se mnou, motýlku,
kolikpak let zbývá tu pro mě,
zůstaň tady aspoň na chvilku.
R: Já slyším kroky lehounké jak vánek
a mrtvolný pach, jsem to ale janek,
už vidím bělostný hábit a kosu,
ta paní asi nepřišla sbírat rosu.
3. Hladoví ptáci tu kolem krouží,
snad čekají na mršinu,
ti nevědí, co mě souží
a že s klidem nespočinu.
4. Nechala jsem letět motýlka,
ať radši sedá na květiny,
konec se blíží, bude to jen chvilka,
budou to dvě anebo tři vteřiny?
R:
5. Už opouštím své tělo, opouštím vás, lidi,
snad byste pro mě neplakali,
už ležím ve svém hrobě a vedle sebe vidím
motýla a tmu, co nás halí.
6. Střetly se kdesi dvě hříšné duše,
snad je to peklo, snad je to nebe,
ptáme se znovu, kdo za to může?
Neměli jsme nikoho, teď máme sebe.
