Čarodějnice

1. Hladíte mě pohledem a cukrujete srdce svými slovy,
každý z vás mě políbí a každý z vás mi rád o lásce poví,
nosíte mi květiny a kladete mi k nohám celý svět,
táhněte mě k zemi, i když prožívám svůj nejkrásnější let,
ptáte se, proč nebrečím, když celičký svět utápí se v pláči,
kudy se to ubírám a kudy že se cestička má stáčí.
R: Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň,
ohnivé má vlasy a ve svitu měsíce
oči se jí lesknou, je to čarodějnice.

2. Nechci vaše dary, proto viníte mě z pohrdání světem,
berete mi milování se stromy a s provoněným létem,
utíkáte přede mnou, když setkáte se s pohledem mých očí,
kytce to prý prospěje, když prohnilý déšt celičkou ji smočí,
pak plivnete mi do tváře a vyškubnete pramínek mých vlasů
a zase jdete modlitbou se s pláčem lepších dovolávat časů.
R:

3. Postavte mi hranici, já pomohu vám na ni sbírat klestí,
dobře vím, co znamená to horoucí a rozzářené štěstí,
přivažte mě ke kůlu, snad dočkáte se příznivého větru,
a proste o svá znamení a modlete se ke svatému Petru,
popel vítr rozfouká, vše dokonáno pro klid vašich duší,
kdo může slyšet, slyší: světe, srdce moje láskou k tobě buší.
R: Srdce hoří touhou, Bože, staň se, co se staň,
v dálce vidím oheň čistý, zasněženou stráň,
ohnivé mám vlasy a ve svitu měsíce
oči se mi lesknou ...