Zní z oken dolů na nádvoří Kantiléna,
je studna prázdná, půda suchem sténá,
kéž by do nich hrom uhodit snad ráčil,
vzešel výrok z pléna.
Zní z oken dolů na nádvoří Kantiléna,
prý jenom v ohni antikrist se vzdává léna,
jdem hledat Boží hrob, snad se vláha vrátí,
Ad arma, ad ali-----é--na.
Zní z oken dolů na nádvoří Kantiléna,
ve jménu toho, co je beze jména,
zahodil svůj kříž, co by se s ním vláčil,
v tom bahně po kolena.
Moře krve, kde je země zaslíbená,
nevěstka nedotkne se svého věna,
Pánbů chraň, by kdokoli v Tvých stopách kráčel,
Ad arma, ad aliéna.
Zní z oken dolů na nádvoří Kantiléna,
sám s trámem v oku nezabíjej Saracéna,
tam, kde je Boží hrob, kolem něj si zatím,
stovky jiných hloubí.
|: Ad arma, ad ali----é-na :|
