Otevřeli se okenice a v nich stará babuška,
vykoukla ven bez čepice a pak přišla Marfuška.
Oříšky si pěkně v klidu ve světničce louskala,
Nastěnka ta s Ivánkem se venku v křoví mrouskala.
Když Marfuška na dvoře pak husičky honila,
svoje hnusný tlustý tělo do rybníku shodila,
idiot ten už jí nechtěl, dejte si ji na nástěnku,
já sem se teď penvě rozhod, za ženu chci Nastěnku.
R: Já tam byla, pila, jedla, až si z toho na prdel sedla
já tam byla, jedla, pila, pak sem jim tam všechno zblila.
Dědek doma ve světnici. Přemejšlí teď co s vopicí,
je to blbý vodka došla, až jim z toho Ťapka pošla,
Babka dědka zase zbije a na Nasťu ty strašná zmije,
koukej rychle zamýst venku, já si dám poslední sklenku.
Když Mrazík přišel do lesa,všechen sníh z jedliček klesá,
musim oblíct každou z nich, i poslední z posledních,
v tom se z lesa Ivan valí, říka si no já mam svaly,
baba Jaga zas na káry, křičí na něj já mam čáry.
R: Já tam byla...
Macecha dá dědkoj přes hubu a Nasťa je hnedka v čudu,
Ivan ten se vydá za ní, po cestě se dědkoj klaní,
nakonec ji přece našel, k Mrazíkovi pro ni zašel,
ležela tam zmrzlá napůl, Mrazíkoví šáhla na hůl.
On si ji pak přivez domu, v bedně kupu šutrů k tomu,
byla velká veselice, Nasťa, Ivan, už nikdy více.
R: Já tam byla...
