Sedim na pařezu u studený skály,
nechce se mi do rakve tak žeru cibuli
chvílema sotva lezu a sny co se mi zdály
mizej někde v nekonečnu asi jsme se minuli.

Zpitá jako vždycky rozbíjíš skleničky
nevnímáš nic kolem a plazíš se ve střepech
Zvuky tvýho těla taks to vždycky chtěla
rozléhaj se rozléhaj se rozléhaj se v prázdnejch zdech

Chvíli co chvíli dělal na pažbu zářez
pro ty co zbyli pro ty co nemohli dál
Pro tebe pro sebe na starej pařez si sed
koukal do nebe vočima něco si přál

Hledal to místo, že je tak blízko nevěděl
dělal dost chyb věřil že bude líp
dírou na nebi koukal se na zem
a mlátil se do hlavy, že mu to nedošlo dřív.

R: Kejklíř medvědář - jeho stará medvědice
stahaná a líná kejklíř komediant - usíná medvědář