Marný je putování k vrcholům
když kořeny zarůstaj do bahna
marná je šíleně jasná představa
když v oku se odráží hrob

Stojíme nad propastí
jedna noha hnije v pasti

Svůj popel vznášíš do hor
abys ve svejch dlaních přines oheň
osamělý vrcholy nabízej nejkratší cestu
zastavení před smrtelným skokem

Stojíme nad propastí
jedna noha hnije v pasti

Stvořil sis záhrobí do svýho žití
tělo je ohořelej kmen napadenej snětí
slzy sou chorobou
slaným nánosem na srdci

Stojíme nad propastí
jedna noha hnije v pasti...

Neohlížej se dozadu stojí tam temná minulost
temno se vplížilo i do tvýho přítomna
vrůstáš do skleněný mohyly jak kalnej
zvěstovatel smrti

Stojíme nad propastí
jedna noha hnije v pasti