Na řece citu
a na svahu bezcitu
odsoudil ses bejt
Na řece citu
a na svahu bezcitu
špičkou čela tlučeš
do papírovejch stěn
Zvětralý skály
hnijou dotekem
jejich pevnost
rozpadá se vprach
Na řece citu
a na svahu bezcitu
valíš halucinační kameny
do kopců bez vrcholu
Hadi na obloze
polykaj svý těla
plechový slunce
zakládá kolonii děsu
Na řece citu
a na svahu bezcitu
tvoje přirozenost
se zdeformovala v kal
Letopočty bez souvislostí
skřípou v uších
v trhlině doutnaj stíny
další zrod
je výbuch krve
Na řece citu
a na svahu bezcitu
přemejšlíš o obraně
svý pevnosti
o hybnym proudu
možnosti bytí
