1. Večerní stín tiše pozhasíná náš svět,
do ticha tvých dnů, do šedivých snů
přináší teplo tvých kroků,
je sám jak my dva v rozloučení, jak tango mých lásek,
to znám, smutkem podvedeni, sbíráme sílu jít spát.

2. Když není kde brát víru pro další pád, jsem to já,
jsem pevnost i chrám, když proplouváš sám
mi z útesů, já někde v těch vlnách
stojím, pevný bod pokušení, tvůj rezavý zámek,
a stoupám jak dým, jak ptáci nezkušení, zas neuhnu střelám,
[: večerní stín, pevnost i chrám jsem já,
kulhavý rým, v dopisech sním, co s ním, :]
neztracená ...