capo IV
1. Mezi řádky starých dopisů
stopy po tvých slzách,
jsou dávno studený a já mám strach,
že mi tě připomenou víc než bych chtěl,
tak si je prohlížím a stírám z nich prach
a mezi prsty pouštím slova dávno ztracený.
A noc mi padá do dlaní
jak unavená černá vrána,
do strun píšu vyznání,
že chtěl bych zapomenout na všechny ty rána,
co tolik bolely.
R: Dříve než by se snad mohlo zdát,
vlak prstů do svítání
po kolejích strun snad dorazí
a ráno odplaví ty chvíle
ty roky dlouhých mlčení.
2. Jsme starší o pár roků hledání
a chudší o spousty nocí,
oba jsme změnili se mnohem víc
než je v těch dopisech než chcem si říct
a mezi námi rostou kilometry tratí,
nikdy se nesejdou nikdy se nespojí.
Já hvězdnej rytíř tvojich snů
mám koně kulhavý,
bylo by škoda kazit těch pár snů
a zpátky volat noci toulavý,
co jsou už dávno pryč.
R: Dříve než by se ...
