1. Nad světem, nad tělem,
nad dlaněmi co hladí je láska,
tak blízká tak nedotknutá.
A k letu mých dravců
mých prodaných už ladí jen vráska,
pod vlasy ještě neodkrytá.

R: Svítá nám, vrací se čas
najednou jsme mladší a ne naposled.
Svítá nám, chvěje se hlas
a najednou tak blízko a ne na dohled
je Slunce, Měsíc i Zem.

2. Když hlavou se boří
zdi předsudků a zbytečných článků,
je vzpomínka jak slaměnej pták.
Co ve větru shoří,
zas vykoupená sněním do spánků
a lítost jenom luxusní brak.
R:
3. Je něžná, je živá,
a na rukou dřímá - je štěstí,
a víra že nejvyšší řád.
Nad světem, nad tělem
nad dlaněmi co hladí je láska
tak blízká tak nedotknutá.